Obavy se mísí s halasnou kuráží. Z hloučku je cítit napětí. Sem tam ho pročísne černý humor. „Máme tady prvního sebevraha. Hodíme ho tam a zdržíme je,“ vyslouží si poplácání po ramenou ještě nezletilý kluk. Vedle něho nastupují i čtyři dívky, na utkání vyrážejí i Jíchovy dcery. Místa hned za řidičem, kde se usadí mladík s kamerou, nejsou zrovna terno. „Tady dostaneme první šutr,“ zazní předpověď.

Autobus vyráží směr Vršovice. „Já z toho mám docela bobky,“ přiznává mladík navlečený do dresu kapitána Marka Kincla. „Jedem!“ přehluší strach. Takhle to bude celou cestu.

Ďolíček se pomalu blíží, nejdřív je však na dohled stadion v Edenu. „Jedem´ na Slavii!“ zazní žertovný návrh. „Schovejte vlajky, ať vypadáme jako turisti z NDR!“ padne další. „Ještě dvě zatáčky a budeme v pekle. Je čas se rozloučit. Hlavně támhle s Jardou.“

Dolejš se neusmívá, jen pevněji sevře paličky pro bubeníky. Je připravený na všechno. Někdo zabrouká melodii smutečního pochodu. „Jseš nějakej zelenej,“ vyslechne si vodník Láďa.

Zbývají poslední metry. Autobus zastavuje. Kdo půjde první ven?

Před vchodem na tribunu je prázdno. Mělo tu čekat pětadvacet ostrých hochů povolaných Jíchou, aby udělali špalír a zabránili případnému napadení. Jenže jsou bůhví kde. Brána sektoru se neotvírá, pořadatelé otálejí. Nervozita roste. „Pusťte nás dovnitř!“ žádá marně Dolejš. Naštěstí na rohu před hospodou U Tří soudků postává jen hrstka domácích diváků a účty si vyřizují pouze z dálky. „Kde máte fanoušky?!“ pokřikují.

Autor: Štěpán Filípek

Více se dočtete zde http://deniksport.blesk.cz/clanek/fotbal-gambrinus-liga/89670/zelenobila-nenavist-aneb-v-kuzi-fanouska-strizkova.html