Hooligans

hooligans, figting, riots

Hrrr na Mechov

Tak zase Mechov*

Panebože jak já tohle město nesnáším. Ani nevím proč. Snad kvůli tomu, že odmalička fandím v hokeji Pardubkám. Snad kvůli místním náckům, kteří dokáží akorát zapálit pár vánočních prskavek a řvát pražský špíny (abych nezapomněl na 4–5 punkáčů, co s nimi chodí pravidelně, ale ti si stejně myslí, že punk znamená účes D. Beckhama). Anebo […]

FSC Opava - Bohemians 16.9.2006 1:1

SFC Opava – Bohemians (1:1)

Z Prahy vyráží ULTRAS a přátelé z ST.PAULI tentokrát „HoolAssbusem“. Před Olomoucí kontaktují druhý autobus, který vyrážel z Prahy přes Pardubice, vystupují a čekají. Za nějakou dobu nás (15) vyzvednul autobus ve kterém už bylo asi 45 lidí. Kousek před domluveným místem nás míjí větší automobilová skupinka OPAVSKYCH. Otáčejí se za námi a navedou nás na domluvené
místo. Stavíme se proti sobě na louce v počtech BOHEMKA (Pardubice, Doubravka, Mníšek p.B., St.Pauli, Walbrzych) cca 60 — OPAVA cca 55 (17 WKS). Proběhnou tři tvrdé střety. Na obou stranách přibývá zranění, síly ubývají a boj nakonec nemá jednoznačného vítěze. Kvůli zdržení z dopravou jsme se už nedostali na stadion, a tak vyrážíme směr PRAHA…

Převzato z fanzinu Bohemák, číslo 1. rok 2006

Výlet na Vysočinu

„Tak co, jedem?“
„Jo, ale jsou jen dvě auta.“
„Že by po letech s Holasem?“
„Já jsem pro.“
„Já taky.“
„Tak já mu jdu zavolat.“
„Čau Michale, máš čtrnáct míst v autobuse?…“

Do Ďolíčku dorážíme skoro všichni a skoro včas. V buse necháváme „Holasovcům“ přední část a obsazujeme zadek. Jsme hodní a tak první cigárko (ano, to s nižším obsahem tabáku a vyšším THC) odpalujeme až po dvaceti minutách. Zároveň je třeba udělat první zastávku. Řidič správně odhadl, co mají mazlíčci rádi, protože tahle benzínka disponuje slušným vyběrem Vína. Myslím, že utrácíme víc, než za co řidič natankoval a tak můžeme pokračovat. Co čert nechtěl, po dalšich pětačtyřiceti kilometrech zjišťujeme, že náš odhad (tři sedmičky rulandského šedého na hlavu) byl naprosto
mylný, takže ještě jedna rychlá zastávka na pumpě a hurá na stadion. Tam dorážíme asi deset minut před zápasem. Roztahujeme dres, věšíme vlajky, chystáme choreo a dáváme pivčo (po vínku překvapivě zjišťujeme, že se místní desítka dá pít). V sektoru je nás asi osmdesát a i když fotbal za moc nestojí, celý zápas fandíme, děláme vlny s dresem a když se nám podaří dát chvíli před koncem gól, předvedeme celkem slušný haló. Škoda, že Jihlava ve druhé minutě nastavení vyrovnala. I když takováhle plichta zamrzí, hráčům, tak jak je zvykem, připravíme děkovačku. Však oni vědí:
VŽDYCKY JSME S VÁMI! a BOHEMKA U NÁS JE NEJLEPŠÍ! (kdybych býval v patnácti letech věděl, že stačí kopat balon na tribunu a ještě se dočkám ovací, nikdy bych se býval na fotbal nevykašlal). Cesta zpět probíhá příjemně (tentokrát rulandské bilé). V Praze se rozcházíme a v počtu pěti statečných odcházíme na štáb „zhodnotit zájezd“. Pěkný večírek, jen škoda, že tam néjaká svině po půlnoci pustila mlhu, po které si nikdo z nás nemůžee zbytek noci vybavit. A očitým svědkům nevěříme :-) Každopádně podařený zájezd a myslím, že nás Holas bude mit na krku častěji.

převzato z fanzinu Bohemák, č. 1 rok 2004

Bohemians Praha – Sparta Praha (nedohráno)

V den utkání se nás schází necelých čtyřicet. Na Spartu to není nic moc, ale všichni jsou odhodláni jít do střetu. Celý týden mají sparťané na to, aby se nám ozvali, protože mají k dispozici kontaktní číslo. V týdnu nikdo nevolá a v den utkání také ne.

Vyrážíme na Strašnickou, kde je možno na letenské narazit. Získáváme jednu šálu a pěšky jdeme směrem ke stadionu. Před kasami čekají rudoši. Začínáme skandovat a navzájem se hecovat. Sparťanů je asi sedmdesát, ale naproti nám nejdou. Do pohybu se dávají, až když přibíhají robocopové. Obě skupiny jsou odděleny, přesto se pár sparťanům podaří oběhnout kordon a dostat se k nám. Okamžitě inkasují a běží zpět.

Jeden z nich byl nápadně podobný F.V. z N.O. Na stadionu roztahujeme papíry 1,5m x 1,5m s nápisy „Smrt Spartě“, „Mrdáme vaše matky“ a obrázky kosočtverců. Zhruba v sedmdesáté minutě se vydáváme k sektoru hostí. Vyzýváme sparťany, aby k nám přelezli, protože široko daleko není ani uniforma. Místo přelezení plotu, s ním však lomcují jako magoři. Za chvíli vše ukončuje policie. Co se stalo na hřišti, ví asi každý z médií. Po zápase se nic zvláštního nedělo.

autor: Berserk (Bohemians)

převzato z Football Factory č. 20

1. FC Brno – Bohemians Praha (1:1)

Tento zápas je brán velice prestižně a přípravy začínají již v zimní přestávce. Je jasné, že domácí dají kvalitní skupinu podpořenou o slovanisty a Klatováky, a proto se nemůže nic podcenit. Nikdo do Brna nechce jet jako odevzdaný soupeř a udělalo se pro to maximum. Sraz je cíleně na kraji Prahy a odtud vyráží autobus a mikrobus v počtu 67 chuligánů + 4 dívky. Další autobus s osádkou 26 chuligánů vyráží v přibližně stejnou chvíli ze Dvora Králové a Pardubic. Celkem tedy do Brna míří 93 odhodlaných bojovníků velmi kvalitní sestavy. Po cestě se hodlají chovat nenápadně, aby se vyhnuli policii, ale to se ukazuje jako nadlidský úkol a již 30 km za Prahou je spatřena podezřelá bílá Felicie, ke které se cestou přidávají další a daleko před Brnem se přidává i brněnská kriminálka.

To je již navázáno spojení s brněnskými, kteří již vybrali místo setkání. Oba tábory se shodnou, že je pár lidí z kriminálky nezastaví. U Devíti křížů se k výpravě z Prahy přidává autobus ze Dvora a vyráží se blíže k Brnu, kde má čekat auto, které hosty přivede na plánované místo. Po pěti kilometrech však celý plán padá. Autobusy blokuje policie, která zde čeká v počtu několika tranzitů a osobních aut, navádějí výpravu Pražanů na nějakou odbočku, kde zastavují a asi padesát těžkooděnců začíná jejich buzerace. Po chvilce dohadů bohemáky směřují do nějaké restaurace za Brno, kde po chvíli vyprovokují konflikt, do kterého se zapojuje většina zeleno-bílých. Po policistech létají židle a půllitry, jeden z nich se však odrazil tak nešťastně, že zranil jednoho z nás (stál si blbě Žofré!), rozpáralo mu to tvář a může být rád, že to o kousek minulo oko. Ztrácí hodně krve, po chvíli i vědomí a je převezen do nemocnice na šití.

Poté se již jde na stadion a hned u vchodu dochází k další potyčce s policií a ochrankou. Kolem desáté minuty skupina asi čtyřiceti hostů opouští stadion a odchází na pivo. Po chvíli dohadů je policie za svého doprovodu pouští! Po pár metrech se objevuje skupinka asi deseti Brňáků, ale útok na ně policie okamžitě přerušuje. Výsledkem akce je jeden zraněný od policisty na koni a jeden paragraf útoku na veřejného činitele, oboje na straně Bohemians, jejichž příznivci jsou zatlačeni zpět do sektoru. Tam se schází na 130 fans Bohemians (v tom 26 Dvůr+Pardubice a 8 Doubravka) mezi kterými se objevuje i pražská kriminálka, kterou před lynčem ochrání pouze robocopové.

Po zápase se čeká na propuštěného z nemocnice a za velkého policejního doprovodu až do Prahy (!!!) se odjíždí. Po cestě není dovoleno se nikde občerstvit a u Devíti křížů dokonce zavírají motorest i benzínku. Nakonec je přece jen na jedné benzínce povoleno za policejní asistence občerstvení. V půl desáté výprava doráží zpět do Prahy a na památku si každého natáčí pražská kriminálka.
Poděkování patří bratrům ze Dvora Králové, Pardubic, Mníšku a klukům z Doubravky. Na výjezd vyjeli i staří chuligáni a mladých tam bylo maximálně deset! V tento den udělaly pro střet obě strany co se dalo. Nějaké dohady o tom, jak by to dopadlo, jsou nesmyslné. Vše by se ukázalo při akci a ne na Internetu. „Smrt má jméno Bohemians“

autor: Berserk (Bohemians Praha)

převzato z Football Factory č. 19

České Budějovice – Bohemians Praha (3:3)

Zápas má předehru již týden předem v podobě střetu mladých fanatiků obou táborů. Akci si mladí domlouvají sami, bez jakýchkoli zásahů starších kolegů a určují si pravidla účasti do 18 let v boji beze zbraní a bez dokopávání, s možnou účastí maximálně pěti starších pro dokumentaci. Z Prahy nakonec vyráží dvanáct mladých do boje, pět starších a dvě dívky. První překvapení nastává již ve Veselí, kde do vlaku nastupuje připravená policejní jednotka, která bohemáky vysazuje z vlaku, kontroluje doklady a ujišťuje je, že do Budějovic na žádný střet nedojedou. Ti se střetu nevzdávají a volají starším budějovickým chuligánům, kteří pro ně posílají tranzit. Na to se rozcházejí z nádraží do města, kde čertům mizí v přistaveném voze.

Na smluvené místo doráží domácí v počtu asi čtyřiceti kusů, z toho pouze čtrnáct mladých a jsou připraveni vyřídit si účty za podzimní zápas. Po výměně názorů nakonec od tohoto upouštějí a souhlasí s dodržením pravidel. Z každé strany se tak staví dvanáct bojovníků a začíná kvalitní střet v němž je znatelný věkový rozdíl. Pražští většinou 15–16 let, pouze dva 18, soupeř má většinu kolem osmnácti, což je však zcela podle původní dohody. Přesto bojují obě strany více než dobře a s chutí, není poznat že soupeří dorost a ne zkušení bijci. Zhruba po dvou minutách je rozhodnuto o vítězství mladých Jihočechů. Poté společně obě znepřátelené strany vypijí pár piv, předběžně se domlouvá střet beze zbraní v den vzájemného zápasu a hosté míří k domovu.

Tři otázky k mládežnickému střetu:

1. Jak je možné, že čerti vědí o místě a čase střetu, navíc v den, kdy není fotbal?
2. Proč za domácí bojují lidé, kteří nejsou „fotbaloví“, ale jsou pouze stoupenci jistého hnutí? (zdrojem je domácí, který navštěvuje s bohemákem stejnou školu). Vina nepadá na starší hool’s ČB, ale na mládež jež akci domlouvala.
3. Proč masivní účast starších, když domluva zněla jinak? Kdyby na hosty zaútočili, shodili by tím pouze sami sebe. Nicméně vše proběhlo férově.

Původní domluvu o nepoužívání zbraní domácí den předem ruší a mění na boj bez pravidel se zbraněmi. Z Prahy vyjíždí na 70 lidí a na jihu Čech čeká dalších deset, kteří jeli den předem, kvůli určení místa. Zvláště překvapili starší chuligáni, kteří se již delší čas podobných párty neúčastnili. Kontaktují se hostitelé se snahou o schůzku mimo město, oznamují svůj počet okolo třiceti lidí a po zjištění počtu zelenobílých toto dostaveníčko odmítají. Na budějovickém nádraží již čekají kordony obrněnců, kteří požadují kontrolu každého z hostů. Vidina střetu s domácími je nutí nedělat problémy a vše urychlit, na zem tak dopadají různé předměty mezi kterými se vyjímají dvě sekery. Důvod razie se vysvětluje záhy, výletníci z minulého týdne jsou zatčeni a návštěva sportovní akce pro ně v tento den končí. Zbytek míří do města a místních hospod s jasným cílem. Domácí se však zdržují jinde, a tak se nic neděje.

V sektoru se schází na 200 klokanů, z kterých část povzbuzuje a část žertuje s pořadateli a policisty a nakonec se všichni musí spokojit s tím, že si více než remízu neodvezou. Po utkání se ukazuje skupinka domácích (20?), kteří zkouší něco jako náběh přes policii, ale tímto končí. Pokud na policii spoléhali, tak museli být za chvíli v šoku. Klokani se totiž rozbíhají, prorážejí čerty a kdo nestačí utéct, stává se obětí klokanů. Po zavedení pořádku jsou hosté odvedeni na nádraží, kde již čekají propuštění výletníci. Policie se ještě snaží zatknout jednoho opilého klokana, což se však nelíbí zbytku Pražanů a místo zatýkání se uniformy musí bránit přívalu pěstí. Posily však jsou příliš blízko, a tak je vše záhy vyřešeno. Nikdo zatčen není, čerti nám vyhrazují vlastní vagón a na státní náklady nás posílají do Prahy. Následuje neplánovaná zastávka, za kterou může záchranná brzda, která se asi nudila. Policie pouze žádá o klid a přehlíží vagón bez dveří, hořící kupé a spoustu skla kolem. Okolo půlnoci je vlak i s vrakem vagónu v Praze. Čerti mají radost, že je den u konce a nechtějí již řešit maličkosti a my se rozcházíme k domovům.

Je nepochopitelné, proč domácí před týdnem chtějí ve čtyřiceti napadat sedmnáct klokanů a nedají podobnou sestavu do přímého souboje. Nebyla špatná… Poděkování patří fanatikům Senco Doubravka za jejich již tradiční účast na naší akci.

P.S.: Pokud některé údaje přímo z Budějovic úplně nesedí, omlouvám se. Tato část je popsána zprostředkovaně, má cesta skončila na jiném místě tohoto článku… „Smrt má jméno Bohemians“

autor: Berserk (Bohemians Praha)

převzato z Football Factory č. 19

Hradec Králové – Marila Příbram (2:2)

V tento den hrajeme dopoledne na Žižkově, kde se nás schází así 400 a vytváříme velice kvalitní atmosféru. Velkým překvapením je kotel žižkovských, který tvoří asi třicet osob a na úvod druhé půle se prezentují asi dvaceti gejzíry.

Po prohraném zápase (3:2) vyjíždíme pěti auty na domluvený boj do Hradce, když jsme hradecké kontaktovali již několik dní předem, aby se mohli pořádně připravit. V Pardubicích se k nám přidává další auto a na srazu před Hradcem další čtyři. Celkem nás je 43. Přijíždíme k parku, ve kterém má proběhnout střet skupina na skupinu beze zbraní. Hradečáci na nás již čekají, jejich počet jsme odhadovali na 35. Vydáváme se k nim a bouříme, votroci si vyloženě nevěří a dávají se na potupný útěk… Jdeme ještě před stadion a snažíme se něco domluvit, ale bezvýsledné. Odjíždíme proto domů a jediné, co nám zlepšuje náladu jsou benzinky, na kterých nakupujeme spousty krásných dárků pod stromeček.

autor: Karel / Berserk (Bohemians Praha)

převzato z Football Factory č. 18

Bohemians Praha – Sigma Olomouc (0:0)

S Hanáky je domluvený střet, a tak domlouváme hojnou účast s očekáváním našeho vítězství. Scházíme se hodinu po poledni v počtu 55 kusů kvalitní sestavy. V jiné restauraci sedí ještě patnáct dalších, kteří se mají přesunout až na místo střetu. Kolem šestnácté hodiny se nám daří navázat kontakt se soupeřem. Ten odmítá park a určuje místo střetu přímo na cestě na stadion. MHD se tedy přesouváme a již při výstupu vidíme olomoucké. Ti, ač v početní menšině, zahajují útok.

Začíná kvalitní boj, ve kterém hosté neprodají svou kůži lacino. Početní převaha klokanů je více než znatelná, a tak boj po chvíli končí vítězstvím domácích. Na olomoucké straně odhadujeme 30–35 bojovníků (hosté hlásí 28), nás bylo na sedmdesát, do boje však zasahuje asi čtyřicet klokanů. Poděkování patří oběma stranám za dodržení stanovených podmínek, kterými byly vyloučeny zbraně a zamezeno dokopávání. Po skončení si vzájemně poděkujeme za skvělou bitku a přesouváme se do Dolíčku.

Olomoučtí na stadion nejdou. Fotbal na Bohemce již tradičně pláče, a tak nejlepším momentem zápasu jsou opět ohně. Věříme, že naše problémy ze začátku sezóny jsme již vyřešili a budeme opět společně prohánět soupeře.

autor: B. / Berserk (Bohemians Praha)

převzato z Football Factory č. 18

Senco Doubravka -TJ Klatovy (1:0)

Fotbalová mánie pro část zelenobílých začíná již v sobotu na tomto divizním zápase. Měsíc dopředu se objevují informace o příjezdu Brňanů podpořených jejich přáteli ze Slovanu do Plzně, a protože se nám to jeví velice zajímavě, domlouváme s fans Senca účast na této atraktivní akci. Z Prahy nás nakonec vyráží dvacet. Po příjezdu do Plzně se spojujeme s dvanácti chuligány Senca a očekáváme domluvený střet v parku.

Zkoušíme navrhnout pravidla boje, ale bez odezvy ze strany hostů. V desáté minutě zápasu přicházíme na stadion a připravujeme pyrotechniku. O poločase se ozývají Klatováci a oznamují příchod za deset minut. Sotva se objevují u stadionu, okamžitě zahajujeme útok. Proletí i nějaký koš – pravidla nebyla určena. Hosté brzy bez většího odporu obracejí své kroky a mění je na zmatený útěk. Většina je však chycena a propuštěna až po kvalitní masáži celého těla. Celá akce se odehrává bez účasti policie. Na naší straně stojí 32 bojovníků, soupeř hlásí 25. Rozcházejí se pouze počty Brna a Slovanu. Kdosi hlásí pět a pět, jiný zase dva z Brna a jeden z Bratislavy.

Domácí na zápase předvádějí choreo, které se nevidí ani v první lize. Odpalují tři modré dýmy, jeden oranžový a tři papírovky. K tomu vlajky na tyčích. To vše na divizním utkání, výborná akce.

převzato z Football Factory č. 18

FK Jablonec – Bohemians Praha (3:1)

Na tento výjezd vyjíždí z Prahy jedno auto již o den dříve na pozvání k přátelům do Dvora Králové. Cestou padá návrh na kontrolu votroků v jejich hospůdce, který je přijat a stavíme v Hradci. Hospoda je však zavřená, a tak pokračujeme dále. Večer doráží další dva z Prahy a jeden z Pardubic. Kontaktujeme votroky a nabízíme střet. S mumláním o levičáckých prasatech a výhružkách, jak nás dostanou, odmítají a končíme hovor. Zvesela pokračujeme v zábavě a trávíme super noc. Kluci díky, bylo u vás fantasticky.

Druhý den odjíždime do Jablonce ve dvaceti lidech a domlouváme spojení s busem z Prahy, ve kterém jelo asi čtyřicet klokanů. Mezi tím domlouváme střet s koalicí Jablonce a Liberce. Po setkání s druhou části výpravy se vydáváme na domluvené místo, bohužel však s robocopy v zádech. Přesto dochází ke krátkému střetu, domácí se přesile stavějí celkem slušně, jejich počet odhaduji na 25-30. Škoda, že někteří opouštějí své kamarády, ale po pár výměnách nastupuje všemocná ruka zákona.

Na stadionu domácí odpalují tři dýmy a po chvíli brutálně zasahuje debilní agentura a policie. Chceme jít domácím proti téhle tyranii pomoci, ale jsme vytlačováni obrněnci, a tak i zde začíná řež. Po uklidnění odpalujeme bílé a zelené dýmy a napadá nás agentura, která přeceňuje své síly a od lynče je zachraňuje PČR. Přesto je jejich porážka více než jasná. Podobné scény přetrvávají po celé utkání. Nakonec odpalujeme deset ohňů, které dávají slušný efekt. Hráči opět potvrzují svou „formu“ a my jsme rádi, že odjíždíme k domovům.

autor: Blecha / Berserk (Bohemians Praha)

převzato z Football Factory č. 18